Recenze

Jeden z nejočekávanějších titulů letošního podzimu je konečně tady - opět lokalizovaný do našeho mateřského jazyka.

Fandou počítačového NHL jsem již od roku 1994, kdy jsem poprvé spatřil a následně si i zahrál tehdy geniální a neuvěřitelně zábavnou hru NHL 95. Od té doby uplynulo již hodně vody a série NHL vyrostla do současné podoby. Každý rok jsme mohli sledovat tu malá, tu větší zlepšení a každý rok jsme na závěr konstatovali, že NHL je opět o fous lepší. Nejinak je tomu letos, ale je tu jedno malé ale…

Pro snazší orientaci rozdělím následnou recenzi do jednotlivých kapitol a odstavců stejně tak, jak jsem to udělal minulý rok. Máte-li tedy u sebe SCORE s recenzí na NHL 2001, klidně si ho otevřete a začněte porovnávat.

Intro
Stejně jako u valné většiny ostatních her je i zde úvodní intro tím prvním, čeho si všimnete. Po ještě ne zcela perfektně zvládnuté úvodní animaci z minulého roku jsem po shlédnutí videa z letošní verze simulace amerického fotbalu Madden 2002 očekával něco naprosto bombastického ve stylu předešlých NHL, které vás vždy usadily do křesel kombinací rychlé muziky a dynamického střihu. Nic takového se bohužel nekonalo. Během přibližně třiceti sekund projede několik vlajek a hokejistů hokejově nejvyspělejších zemí a odezní podivný hudební doprovod. Docela zklamání. Ale co, při hraní NHL je intro tím posledním, na čem záleží.

Grafika
Grafika je zase o trochu lepší než minulý rok. Toto tvrzení je myslím zcela vystihující a mohli bychom se přesunout o kapitolu níž, ale to by mi určitě neprošlo :o). Vezměme to tedy trochu zevrubněji. Minulý rok byla k nasnímání pohybů pro NHL 2001 pozvána čtveřice hráčů Markus Naslund, Peter Shaefer, Kevin Weeks a Ed Jovanovski. Některé jejich pohyby zůstaly i v NHL 2002, jiné byly nasnímány nově za pomoci nadějných vysokoškolských hráčů. Vše je tedy zase o fous čistější a realističtější než minulý rok. Dokonce zmizel i prapodivný obraný zákrok, kterému jsme v redakci přezdívali "medvědí skok" neboli "superman" – při jehož provedení hráč skočil na soupeře a občas ve vzduchu nesmyslně manévroval a měnil směr.

Celkově vzato ale není grafické zpracování takovým skokem kupředu jako minulý rok. (Zvláště srovnám-li NHL 2002 a Madden 2002, vychází letos, co se grafiky týče, jako jasný vítěz druhý jmenovaný.) Pravděpodobně je na čase kompletně předělat engine hry. Toho se ale nedočkáme dříve než příští rok a to ještě kdo ví jestli.

Ruku v ruce s lehce vylepšeným grafickým zpracováním jdou i hardwarové nároky. Stejně jako u grafiky se ale nejedná o žádné drastické změny, takže byste si nové NHL měli v plných detailech vychutnat již na P700, 128 MB RAM a GeForce2 MX.

Lehkého vylepšení se dočkaly i prostřihy při přerušení. Sice jsou použity některé z minulého ročníku, ale i tak přibylo pár nových, které potěší. Také byly zlepšeny a nově vytvořeny animace oslav po vstřelení gólů. Letos si dokonce můžete vybrat z několika předdefinovaných, ale o tom až později.

Kompletně přepracovaný je i nástup týmů na led před začátkem utkání, který letos nenechá nikoho na pochybách, že hra, kterou hraje je simulací NHL. Ne hokeje jako takového, ale právě a jen NHL. Ztlumená světla, detailní prostřihy na brankáře a hráče, rychlý nástup na led, rozbruslení a rozchytání brankáře. To vše za doprovodu burácivého potlesku publika, muziky a komentáře komentátorů.

Samozřejmě se také opět vylepšili tváře jednotlivých hráčů, kteří si jsou zase o chloupek podobnější. Co ale nechápu jsou trenéři. Je sice pravda, že přibylo několik prostřihů, ve kterých trenéři mužstvo burcují anebo naopak někoho sprdávají, je také pravda, že má každý konečně vlastní obličej, ale průšvih je jak mají posazené hlavy. Jeden kamarád by to nejspíš okomentoval slovy: „hlava zakroucená“ a měl by pravdu. Nechápu, že toto mohlo v betatestingu projít. Však uvidíte sami a myslím, že i stejně jako já se i vy bude trenérům smát.

Na rozdíl od minulého roku také zmizela rolba, která během třetin upravovala ledovou plochu, stejně tak nejsou ani flašky s energetickým nápojem na brankách brankářů, není ani video rozhodčí a dokonce zmizeli i lékaři, kteří při zranění hráče vběhli na led a pomohli ho odvést na střídačku.

Další věc, která mě poměrně rozhodila je neustálé prolínání textur, zvláště při detailních záběrech. Ne že by se to samé občas nedělo v minulých ročnících, ale co je moc, to je moc. Kolikrát se totiž stane, že při opakovačce nějakého super zákroku brankáře vidíte, jak s klidem prorval nohu tyčkou a zpět a ani to s ním nehnulo. To samé je i při opakování srážek, kdy se často stává, že do sebe dva hráči částečně „zajednou“. Taktéž nepochopitelnou věcí je pro mě fakt, že pokud při přerušení vystřelíte na brankáře, snaží se střelu chytat a to i v případě, že se zrovna nachází velmi daleko z branky, což působí neuvěřitelně diletantsky a trapně.

Změn, a tentokrát bez debaty k lepšímu, se dočkalo i publikum. Sice se z devadesáti procent pořád jedná o 2D siluety postaviček, ale při detailních záběrech a taktéž první dvě až tři řady za střídačkami, jsou diváci kompletně 3D. Při záběrech do hlediště potom reagují různí diváci různě. Někteří se schovávají, jiní mávají a další kameru úplně ignorují a sledují, dění na hřišti.

Televizní prostřihy
Naprostou novinkou jsou letošní televizní prostřihy a opakovačky povedených momentů přímo během hry. NHL 2002 se tak zase o krok posouvá k reálným televizním přenosům. Jakmile se totiž brankářům podaří nějaký velmi dobrý zákrok, hra přepne do speciálního televizního módu, okraje obrazovky zčernají a kritický moment je vám zpomaleně přehrán z pohledu tří různých kamer. To samé přepnutí do speciálního režimu se provede i při samostatném nájezdu na brankáře. Kamera se přiblíží za záda hráče jedoucího na branku, odfiltruje se šum publika a komentář a vy jen slyšíte tlukot svého srdce a brusle seškrabující a ukrajující led na cestě k bráně. Vše pro atmosféru! Bráno z pohledu zkušených hráčů se ale jedná o naprostou zbytečnost, která navíc spíše znesnadňuje vstřelení branky. Naštěstí lze jak realtimové opakovačky, tak přiblížení kamery při nájezdu zakázat.

Týmy
Jelikož před letošní sezónou nevstoupil do NHL žádný nový tým, setkáte se se stejnými dva a třiceti týmy jako minulý rok. Prakticky nezměněn zůstal i počet národních týmů. Co se ale změnilo jsou soupisky. Jaromíra Jágra byste tak již marně hledali v Pittsburgh Penguins, protože jeho nové působiště je ve Washington Capitols. Stejně tak byly zaznamenány i všechny ostatní přestupy. Jediné čeho se ani letos (a pravděpodobně ani nikdy jindy) nedočkáme jsou správné národní týmy jednotlivých zemí, které jsou složeny pouze a jedině z hráčů hrajících NHL. I letos ale zůstala možnost naeditovat si tým vlastní včetně log na dresech a naimportovat do nich vlastní hráče i s jejich obličeji, takže s trochou píle si vlastní národní tým s plešatým Vlasákem, stejně málo vlasatým Dopitou (nyní Philladelphia) a dalšími českými hvězdami vytvoříte sami.

Obtížnost a herní varianty
Na výběr jsou stejně jako minulý rok čtyři obtížnosti, přičemž na tu první nasází zkušenější hráč napoprvé s přehledem kolem třiceti gólů při pěti minutových třetinách. To ale nelze hře nikterak vyčítat, protože první obtížnost je určena hlavně pro naprosté začátečníky. To potvrzuje i fakt, že je komentář hry občas přerušen a jsou vysvětlovány různé finty, jak dosáhnout gólu. Druhá obtížnost je pro pokročilejší, ale i tak se zkušenějším podaří nasázet soupeři i dvacet branek. Předposlední je potom již poměrně slušně vybalancovaná, a pokud nebudete zasahovat do zvýhodňování týmů a brankářů, bude vám to na pár dní stačit. Nakonec ale stejně všichni zkušení přejdou na obtížnost poslední a ještě si trochu srazí hráče a brankáře dolů :o).

Jednotlivé herní varianty zůstaly prakticky beze změn. V nabídce zůstává klasická exhibice, možnost zorganizovat si nějaký menší turnaj a také zahrát si ligu - to vše doplněno možností online utkání a hry po síti. Jelikož jsem ale v době psaní recenze měl k dispozici jen jedno CD, nemohl jsme multiplayer, ať po síti nebo přes internet (hra v době recenze ještě nevyšla) vyzkoušet. Nebojte se ale, že byste informace o tom, jak se NHL 2002 hraje více lidech přišli. Určitě se totiž k multiplayeru vrátíme v některém z příštích čísle SCORE v rubrice Online.

Hrací karty
Naprostou novinku, která se již osvědčila u hry Madden 2002, jsou v NHL 2002 hrací karty. Jedná se o speciální kartičky se jmény hráčů, které svým držitelům přinášejí různé vylepšení. (Většina z nich na jednu, dvě nebo tři třetiny učiní z hráče, jemuž kartička patří hrdinu, což má za následek zlepšení jeho vlastností.) Systém získávání karet je poměrně jednoduchý. Na začátku hry máte k dispozici 2000 bodů, za něž si můžete nakoupit sadu, která se vám zařadí do alba. (Každá karta se vyskytuje ve třech verzích – bronzová, stříbrná a zlatá.) Karty jsou nakupovány zcela náhodně. (Pravděpodobnosti, že získáte tu kterou kartu se pohybují od 1:350 do 1:1800.)

Body na nákup karet získáváte plněním úkolů během hry, rozdělených na čtyři úrovně, ve všech čtyřech obtížnostech. V první úrovni musíte například kromě jiných úkolů vyhrát desetkrát za třetinu vhazování, v druhé třeba vstřelit gól v oslabení, ve třetí vyhrát všechny playoff zápasy venku nebo vstřelit s jedním hráčem v sezóně 30 branek a ve čtvrté je mimo jiné třeba získat během jednoho zápasu s každým hráčem alespoň jeden bod. Nevýhodou toto systému je to, že úkoly jsou stejné pro všechny obtížnosti a pochybuji, že budou mít zkušení hráči náladu hrát sezónu na nejjednodušší obtížnost jen kvůli tomu, aby získali body na karty. (Nakonec to podle mě dopadne tak, že profesionálové si NHL karty deaktivují, což NHL 2002 samozřejmě umožňuje.)

Aby byl výčet kompletní, je ještě třeba zmínit speciální karty, které vám otevřou různá překvapení typu obrovský stadión s malými hráči, hra při zhasnutém světle pouze s bodovými světly atd., karty cheatů, které vám například zvednou morálku nebo vylepší u vybraných hráčů přesnost střelby a konečně i karty, které vám otevřou speciální „pohyby radosti“ po vstřelení gólů. NHL 2002 totiž umožňuje na tři ze čtyř základních ovládacích tlačítek nadefinovat některé z přibližně dvanácti oslav. A věřte tomu, že třeba takové rodeo, neandrtálec či ohňostroj jsou parádní a vy si je určitě zamilujete.

Momentum Meter
V NHL 2000 to bylo jen v náznacích, v NHL 2001 už to fungovalo a v NHL 2002 je to dovedeno k dokonalosti. A o čem, že je řeč? O tlaku a útlumu, který se přelévá z jedné strany hřiště na druhou a o jeho sledování pomocí takzvaného momentum meteru. Když se vám totiž daří držet puk na čepelích holí a při tom ještě srážet soupeřovy hráče a střílet branky, vaši hráči hrají o poznání lehčeji a lépe. Letos dokonce záleží i na tom, hrajete-li doma nebo venku.

Brankáři
Konečně se dostáváme k jedné z nejpodstatnějších záležitostí, a to k brankářům. Stejně jako ostatní hráči, dočkali se i oni grafických vylepšení (například průhledné chrániče citlivých míst pod helmou) a kompletního přepracovaní pohybů. Na hru samotnou to nemá žádný vliv, ale to příjemné. Co vliv má, a to zatraceně velký, je jejich inteligence. Letos byla totiž poprvé použita takzvaná adaptabilní inteligence, která jim umožňuje vysledovat vaše oblíbené finty a lépe tak zabraňovat vstřelení branky. A jak to funguje? Abych pravdu řekl, během prvních zápasů, zvláště na jednodušší obtížnosti, jsem nenašel žádné změny. Fungovaly všechny osvědčené triky. Při hraní na vyšší obtížnosti jsem již ale zpozoroval, že některé naprosté tutovky nevycházely, pokud jsem se je snažil opakovat příliš často. Jak dobrá nebo špatná je adaptivní inteligence ale ukáže teprve čas, protože se to nedá zjistit během několika málo dní. Zatím se brankáři jeví být tím nejpřínosnějším vylepšením.

Systém přihrávek
Jednou z nejvýznamnějších změn měl být kompletně nový systém přihrávek. Po bližším prozkoumání si ale dovolím tvrdit, že se o žádnou bombu nejedná a dokonce bych ho označil za méně povedený. Dosud stačilo pro přihrávku pouze stisknout k tomu určené tlačítko a počítač sám podle toho kdo nahrával a také podle momentální situace vyhodnotil, jak přesná přihrávka bude. Když jste navíc tlačítko pro přihrávku podrželi déle, hráči si přihrávku ihned vrátili, což se dalo využívat k velmi efektivnímu skórování. Letos je vše jinak. Čím déle přihrávku držíte, tím je přesnější. O nějakém rychlém ťuknutí si tedy můžete nechat jen zdát. Také se stává, že i když hráč přihrávku dostane, nestřílí ihned, ale nepochopitelně se otočí kolem své osy a následně střílí z velmi nevýhodného úhlu. Na druhou stranou přibylo několik animací a hráči si nyní posílají nejen pomalé a rychlé nahrávky, ale občas, v situaci, kdy se to hodí, i žabky.

Nastavení AI,
Stejně jako minulý rok, je i letos NHL plně konfigurovatelné co se nastavení AI týče. Pokud nic nezměníte, je hra až moc arkádovitá, ale stačí trochu zahýbat nastaveními a z akčně pojatého NHL se stane NHL, ve kterém je prostor na taktizování a precizně provedené oku lahodící akce. Stejně jako u NHL 2001 je ale velmi pravděpodobné, že na tu nejlepší kombinaci jednotlivých faktorů ovlivňujících hru přijdete až po delší.

Obrana, rozdíly mezi hráči a celkový pocit ze hry
Obrana se ještě o chlup zlepšila, k čemuž napomohlo citlivější ovládání. Už se vám tedy nestane, že místo toho, abyste soupeře srazili k zemi, uděláte výpad jiným směrem nebo zbytečně přešlápnete a soupeř vám ujede. Vylepšeno bylo i střídání, takže se již nestává, že by obránci odešly střídat během útoku. Přesto je ale pořád lepší mít místo automatického zapnuto střídání manuální a volit ty řady, které zrovna potřebujete. Stejně jako minulý rok jsou také citelné rozdíly mezi jednotlivými hráči. A když říkám citelné, myslím tím opravdu citelné. Stejně jako minulý rok! :o) Třeba takový Jágr má neuvěřitelnou stabilitu a od puku ho jen tak někdo neodstaví. Forsberg je zase neuvěřitelně rychlý atd., atd. Celkově je tedy pocit ze hry o trochu lepší než minulý rok.

Komentář a zvuková kulisa
Série NHL zatím nikdy nezklamala co se zvuku a komentáře týče a nejinak je tomu i letos. Komentář je profesionální (našlo se místo i na pár fórků) a stejně jako minulý rok v je v angličtině. Na začátku utkání si sice opět vyslechneme několik slov od dnes již se sérií NHL neoddiskutovatelně spjatého Petra Vichnara, ale pak se již slova ujímá anglicky mluvící komentátor. Co potěší je fakt,, že i on nejdříve pozdraví české fandy. (Nedělám si iluze – ve švédské verzi určitě zdraví Švédy, ve francouzské Francouze atd.)

Zvuky jsou prakticky stejné jako minulý rok a jediné, co bych tedy NHL 2002 po této stránce vytknul je absence mluveného slova při detailních záběrech hráčů. Sice vidíte, že se spolu baví, ale neslyšíte ani pípnutí, což působí divně. (V NHL 2001 bylo alespoň slyšet jakési huhlání.)

V rychlosti
Rvačky jsou opět otřesné, takže si je pravděpodobně stejně jako minulý rok velmi brzo vypnete. (O hromadných bitkách si můžeme nechat jen zdát, zvláště poté, co na světlo světa prosákly informace o tom, že NHLPA jejich implementaci výslovně zakázala.) Bohužel ani letos nebyl zařazen fanoušky požadovaný systém farem. Nezbývá než doufat, že se to povede příští rok.

Finální zhodnocení
Minulý rok končila recenze větou NHL 2001 je prostě a jednoduše tím nejlepším hokejem, který měl kdy čest pobývat na našich harddiscích a určitě jím zůstane minimálně do příchodu NHL 2002. Letos takovéto jednoznačné prohlášení učinit nemohu, protože se ve mně mísí velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu byla spousta věcí vylepšena - o poznání se zkvalitnila a vybalancovala i samotná hratelnost, na druhou stranu jsme svědky spousty chybiček a nedodělků. Sice se opět jedná o nejlepší hokej, ale podle mého názoru mohl být ještě o třídu lepší. Vlastníte-li NHL 2001, dalo by se říci, že je pro vás NHL 2002 zbytečné, ale na druhou stranu… prostě to není to, co jsem čekal.